Pískavice mletá

nejvíce se používá do indické kuchyně do omáček a čočky. V balkánské kuchyni je důležitou součástí koření čubrica, která se používá na špízy, mletá masa i saláty. V Gruzii a Arménii se pískavicí koření mletá masa.

Jiné názvy: pískavice řecké seno, 

Anglický název: fenugreek

Latinské jméno:  Trigonella foenum-graecum

Používaná část rostliny: semena

Chuť a vůně: kořeněné aroma připomínající kari, nezralé ořechy a javorový sirup, chuť je výrazně hořká.

Použití pískavice

Pískavice řecké seno pochází z blízkého východu. Nejstarší nálezy této plodiny jsou z dnešního Iráku a jsou starší než 6000 let. Semínka pískavice byla nalezena v hrobce Tutanchamona a první písemná zmínka je ze starého Říma. Byl to recept na víno ochucené pískavicí z 1. století.

Dnes je největší producentem Indie, kde se ovšem také nejvíce pískavice spotřebuje. Pískavice je důležitým prvkem směsí kari, kterým dodává svoji specifickou chuť. Samotná chuť pískavice je ovšem nepříjemně hořká. Indická kuchyně si však s touto nepříjemnou vlastností dokáže poradit. Hořká chuť pomalu mizí při tepelné úpravě a když koření pomalu zahřejeme na oleji, hořká chuť ustoupí. Při pražení suchého koření však musíme být opatrní na přepálení.

Pískavice řecké seno se používá také v balkánské kuchyni, je součástí tradiční směsi koření čubrica a používá se do mletých mas, masových špízů a na grilovanou zeleninu.

Oblíbená je také v Armenii, kde používají pískavici nejen na pečení a grilování mas, ale do mleté pískavice se nakládá hovězí maso před sušením. Takto se vyrábí arménská „šunka“ bastruma.